Loupak.cz - Vtipy

Lord na nádraží nařizuje sluhovi: „Jean, jděte napřed a vyřiďte milostpaní, že vzápětí po vás přijedu vlakem.”

Pana Holana překvapila v noci sousedka, jak škrábe na dveře svého bytu.
„Co to vyvádíte, pane Holan?”
„Ale, zapomněl jsem si doma klíče, a tak se snažím, aby si manželka myslela, že je za dveřmi Asta a pustila mě dovnitř.”

Dnes ráno som bol v obchode. Bol som tam päť minút. Keď som vyšiel von, stála tam policajtka a práve vypisovala blokovú pokutu. Tak som k nej podišiel a vravím: „Ale no tak, zlatko, to takému fešákovi ako som ja, nemôžeš dopriať ani malú prestávku?”
Ignorovala ma a tak som jej vynadal do jebnutých fízlov. Pozrela sa na mňa a začala vypisovať ďalšiu pokutu za ojazdené pneumatiky. Tak som ju nazval tupou štetkou. A ona začala vypisovať tretí blok. Tak to išlo ďalších dvadsať minút, nadával som jej do kuriev a tak.. Čím viac som jej nadával, tým viac pokút napísala... Mne to bolo ale jedno... Ja som bol peši.

Lord se poveselil na dobročinném večírku a po dobrém mejdanu si vyrazil s veselou společností dalších lordů do svého sídla, aby jim ukázal, jak vypadá. Stanuli v konírně a lord vysvětlil: „Moji Arabové s mým mongolským podkoním.”
V psinci: „Moji chrti s mým irským psovodem.”
V oranžérii: „Moje orchideje s mým cejlonským zahradníkem.”
V knihovně: „Moje bibeloty s mým francouzským knihovníkem.”
Potom s rozmachem rozrazil další dveře a na manželském loži všichni spatřili dvojici naháčů v objetí. Lord s klidem prohlásil: „To je moje lady Pamela se mnou.”

„Jean, co je to venku za rány?”
„První kosmonaut na Měsíci, pane.”
„A to nemohl brzdit?”

„Jean, práskněte za mnou dveřmi, jsem velmi rozčilen.”

Přijde tak Pražák k Moravákovi z Řetechova v autobuse, vedle kterého je poslední volné místo a říká:
"Hele, posuň se až k voknu."
Moravák nic.
Pražák opakuje: "Hele, řikám, posuň se až k voknu."
Řetechovjan zase ignoruje...
Pražák už naštvaný: "Vole neslyšíš, hele řikám, posuň se až k voknu!!"
Moravák: "Tak už do prdele kvokni, ty debile !"

Přijdou cikáni do recepce hotelu a recepční na ně: "Pánové, máte rezervaci?"
Cikáni na to: "Vypadáme snad jako indiáni, debile?!"

Povídá černoch bělochovi: "Černý se my už narodíme, černý jsme, ať je nám zima nebo horko, černý jsme, i když je nám špatně a černý taky umřeme. Kdežto vy se narodíte růžoví, když je vám zima, jste fialoví, když je vám blbě, jste zelení, když jste nemocní, jste žlutí, když nemůžete dejchat, jste modří, když se vztekáte, zrudnete a teprve až mrtví máte barvu bílou... Tak kdo je tu, kurňa, barevnej "?

„Žán, lady bude mít miminko,” oznamuje sluhovi lord. „Chci, aby všechny ty útrapy snášela s vámi po boku. Proto si pospěšte, abyste už za nějakých deset týdnů mohl také porodit!”